Paní učitelky dětem poutavě přiblížily legendu o sv. Martinovi a jeho dobrém srdci. Povídali jsme si o tradicích, které k tomuto dni patří, a také o tom, proč se říká, že „Martin přijíždí na bílém koni“. Ve výtvarné výchově a pracovních činnostech děti tvořily obrázky, koníky, pláště i zimní motivy – škola tak postupně ožívala bílou barvou i krásnými dětskými výtvory.
K příjemné atmosféře navíc přispěly i domácí svatomartinské rohlíčky, které některé děti napekly a přinesly do školy. Podělily se o ně se spolužáky a celé dopoledne tak vonělo nejen zimou, ale i sváteční sladkostí.
Na Bílém dni se podílela i školní kuchyně, která nám připravila menu laděné do bílé barvy. Podával se tradiční voňavý talíř kulajdy a jako sladká tečka bílá krupicová kaše, na jejímž povrchu vykouzlily paní kuchařky skořicí siluetu koně. Jídlo potěšilo oči i chuťové buňky a krásně doplnilo atmosféru dne.
Ani školní družina nezůstala pozadu – i tam se žáci věnovali tématu svatého Martina. Dozvěděli se o jeho příběhu, zkoušeli psát „husím brkem“ a vyráběli husy, které se staly krásnou ozdobou družiny. Nechyběly ani zábavné tematické aktivity, hry a tvoření, které žákům přinesly spoustu radosti a nových zážitků.
Silným zážitkem pro všechny byl společný zpěv písničky “Už Martin na bílém koni”, který rozezněl chodby I třídy a vytvořil krásnou atmosféru.
A pak přišlo velké překvapení dne – do školy zavítal skutečný bílý kůň. Děti ho mohly vidět zblízka, pohladit a na chvíli zažít tradici, o které jsme si před chvílí jen povídali. Jejich rozzářené oči mluvily za vše.
Bílý den se vydařil a přinesl radost, nové znalosti i společné zážitky. Ukázal nám, že i tradice mohou ožít – a to opravdu krásným způsobem.